Životopis

Jiří Mládek se narodil v roce 1946. Již ve čtyřech letech dostal od strýce darem volarskou stavebničku TRIX, která jej technicky zasáhla na celý život. Po vyučení soustružníkem kovů vystudoval střední průmyslovou školu strojní a Strojírenský institut v Praze. Skoro třicet let pracoval v nástrojárně a v strojní a stavební údržbě v ČKD v Praze. Po roce 1990 podnikal ve stavebnictví. Od r. 1998 je v invalidním důchodu.

Svému koníčku – dětské kovové stavebnice se věnuje cca od r.1975, v plném nasazení od odchodu do zmíněného ID. Zajímá se o historii těchto hraček zejména v Čechách, ale i ve světě. Byl jedním z iniciátorů založení muzea Merkuru v Polici nad Metují v r. 2006. Na jaře 2009 otevřel trvalou expozici české stavebnice Edison v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem, které vévodí obří merkurové diorama „Mechanický Říp“. Exponáty své sbírky již vystavoval ve čtyřech putovních výstavních celcích ve více jak 90ti výstavních místech v Čechách, ale i na Slovensku. Merkur uvítalo již 3x i muzeum hl. města Prahy a na Slovensku i Slovenské národní muzeum v Bratislavě. Od roku 2012 je v provozu i stálá expozice v Národním technickém muzeu v Praze na Letné. Jím darované exponáty vystavuje i Spielzeugmuseum Nürnberg.

Připravuje podklady pro napsání knihy o těchto stavebnicích. V upravené stodole chalupy na Hamráčku v Kyškovicích u Roudnice nad Labem postavil z dílů stavebnice Merkur nejen model „Ocelového města“ ale i desítky dalších velkých modelů, které jsou umístěny nejen v muzeu „Merkuru“ v Polici nad Metují, kam ze své sbírky zapůjčil i veškeré exponáty z let 1914 – 1989, ale i na dalších výstavách. Muzeum bylo 7.května 2006 otevřeno pod záštitou vlády ČR jejím premiérem a místopředsedy senátu a parlamentu ČR. Necelý rok po otevření si 12.dubna 2007 prohlédl sbírky a Ocelové město prezident ČR Václav Klaus s chotí, spolu s hejtmanem východočeského kraje. Muzeum bylo pro rok 2008 nominováno jako jediné v ČR, evropskou muzejní asociací pod patronací belgické královny do výběru „Muzeum EU r. 2008“. Podle dosažitelných internetových informací je největším sběratelem stavebnic Merkur na světě a jeho sbírka cca 1200 ks stavebnic o váze 2200kg byla v červnu 2014 oceněna Certifikátem Pelhřimovského muzea kuriozit. Ocelové město bylo v červnu 2007 certifikováno v Pelhřimově jako největší model svého druhu na světě a v roce 2009 zaneseno do Guinessovy knihy rekordů. V letech 2007 - 2012 jako člen dobrovolnického centra FN Motol Praha, týdně zasvěcoval dětské pacienty do tajů Merkuru – za tuto aktivitu obdržel z rukou pražského primátora ocenění „Křesadlo 2011“.

 

Osobní vyznání

Tyto děrované plíšky jsou pro mne neuvěřitelnou fascinací, pocházející z dětských let. Rodiče mi bohužel Merkura koupit nemohli, tak jsem si s ním hrál u kamaráda v domě. Z té doby mi zůstalo vnitřní dětské rozhodnutí – až budu jednou velký, tak si nakoupím ty největší Merkury, abych mohl postavit něco velikého – no, a teď si to plním. Stavím svůj dětský sen, i když mi víc šroubky od rukou padají na zem, prsty už tak neposlouchají a nejsou ohebné, ale musí to jít.

A sbírání stavebnic? Jsou to úžasné dokumenty doby dětských her a vynalézavosti jejich výrobců. U Merkuru snad i zachraňuji maličko to české „rodinné stříbro“ technického umění generace „hračkářů“ první poloviny minulého století, které hrozí úplné zapomenutí. Přínos osobností Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem a Jaroslova Vancla z Police nad Metují pro děti, řadím beze všeho studu k českým velikánům, jako byli Křižík, Baťa, Kolben, Škoda a další. Po půdách, sklepích, garážích a různě jinde jsou stále ještě ukryty zaprášené krabice v nejrůznějších stádiích rozkladu, které jaksi čekají na svou „železnou neděli“. A v myslích hrstky pamětníků, osmdesátiletých dědečků a babiček ještě přetrvávající vzpomínky na ta krásná léta. Snažím se tuto paměť zachránit, mapuji - z věnovaných fragmentů předlohových knížek a stavebnic, dobových reklam, ústních podání a zapůjčených starých rodinných alb - vznik a vývoj těchto hraček.

Díky vzácnému pochopení města Police nad Metují, fy Merkur Toys a dalších příznivců, lze již nyní shlédnout v nově otevřeném muzeu „MERKURU“ (bývalá budova okresního soudu za c.k.) vystavené zachráněné poklady včetně I.etapy modelu „Ocelového města“.

A co se nevejde do muzejních vitrín vpisuji do knihy fenoménu děrovaných plíšků, kde s převahou obrázků popisuji, jak to vlastně kdysi bylo, a jak to nyní, díky panu Křížovi z Police nad Metují, úspěšně pokračuje, i když už v trochu jiných, modernějších podobách.